Ledová královna Karin Dreijer Anderson

Nemáme teď doma internet, takže jsem tenhle článek do Referenda psala ve Falku, Sklenicku a Tranzistoru.

Skandinávská hudebnice si z popu bere jen to pro ni zajímavé. Výsledek její životní motivace najdeme nejen v několika albech, ale i na jejím posledním operním projektu kapely The Knife.

Od dob skupiny ABBA se neukázal natolik výrazný projekt, aby to média masově hlásila. Povedlo se to až muzikantce Karin Dreijer Anderssonové, která kromě kapely The Knife loni založila vlastní projekt Fever Ray. Skandinávský přízvuk, mrazem prošpikované skladby a tvůrčí potenciál se v její osobě snoubí v jeden kompaktní, multižánrový celek.

Karin Elisabeth Dreijer Anderssonová se narodila 7. dubna ve švédském městě Nacka. Její první kapela se jmenovala podezřele hipstersky – Honey Is Cool. Založila ji v roce 1994 spolu s bubeníkem Johanem Hagströmem a baskytaristou Staffanem Larssonem, kterého časem nahradil John Jern. Přestože v rodném Švédsku byli za hvězdy, hráli na množství festivalů a objevovali se v tiskovinách, ve světě se příliš neuchytili. Eponymní demo jim vyšlo roku 1994, rok nato následovalo regulérní album Focky Focky No Pay.

Po lokálnímu úspěchu se skupina odhodlala upsat větší nahrávací společnosti a přešla k MVG, u které vydala Crazy Love. Přestože recenze oslavovaly i toto album, stejně jako debutové EP, prodejnost byla stále mizivá, ani větší společnost jim kýžený komerční úspěch nezaručila, i mimo fakt, že jejich cover Roda Stewarta s názvem Baby Jane byl rádiový hit roku 2000. Neúspěch v prodejnosti je podle některých způsobený i Karininým speciálním zpěvem, který v této kapele prý skončí v okamžiku, kdy píseň začne být zajímavá; zároveň nestáli o přízeň médií, což si v sobě Karin uchovává dodnes.

Kapela jim fungovala s menšími personálními změnami pět let, než Karin opustila víra v úspěch. Po posledním albu Early Morning Are You Working? z roku 1999 a EP vydaném o rok později se Honey Is Cool zrušilo. Z nespokojenosti frontmanka založila se svým bratrem Olafem Dreijerem nejdříve label Rabid Records, později celou kapelu, díky čemuž třetího července roku 2000 zanechala svou dosavadní kapelu Honey Is Cool.

The Knife se dali dohromady v roce 1999 a Karin tento projekt založila se svým bratrem, se kterým již od dřívějška pracovala ve společnosti Rabid Records. Jako vlivy kapely jmenují například režiséra Davida Lynche, film Donnie Darko, jižanský hip hop, Sonic Youth nebo Le Tigre. Pozornosti se jim přesto dostalo až o několik let později, přesněji roku 2003, a to díky reklamě na Sony. Přestože se prvně González nezeptal, autorská společnost vyplatila The Knife tolik peněz, aby mohli dále hospodařit a tvořit. V témže roce také vyhráli za tuto skladbu švédskou Grammy, ale v rámci bojkotu poslali na pódium namísto sebe dvě členky umělecké feministické skupiny Guerilla Girls jako vyjádření nesouhlasu vůči převaze mužského prezentovaného umění.

Přes zřejmou popularitu (a malou prodejnost) kapela poprvé naživo zahrála až na turné v roce 2006. Kapela dokázala, že není jen pazvuková líheň pseudoumělců, která se snaží navazovat na alternativní rock, ale postupně si vytvořila vlastní, elektronický styl s klíčovým vokálem, což je dostalo do centra zájmu kritiky i publika a turné bylo vyprodané.

První album Deep Cuts vydali už v roce 2001, největší úspěch ovšem sklidila deska Silent Shout z roku 2006, která byla serverem Pitchfork vyhlášena nejlepší deskou roku 2006. Skladba We Share Our Mothers‘ Health z alba se nejen objevila na iTunes, ale i v seriálu Ugly Betty a CSI: NY. Karinin zpěv je nahráván zpomaleně, takže hlas působí jako hluboký, mužský.

V tom samém roce, co vydali Silent Shout, se venku objevilo i jejich DVD Silent Shout: An Audio Visual Experience. V roce 2007 byli nominováni na cenu hned šestkrát, v kategoriích Skladatel roku, Hudební DVD roku, Producenti roku, Popová skupina roku, Album roku a Umělec roku. Všech šest kategorií také vyhráli. Cenu si ovšem nevyzvedli. Vztah Karin a The Knife k médiím je obecně ošemetný. Na předávání cen se prakticky nikdy neobjevili. Při předávání loňské ceny za projekt Fever Ray byla Karin, plachá vůči veřejnému ukazování, ve speciálním kostýmu, jemuž dominovala rozmazaná prasečí maska a namísto děkovné řeči pouze chrochtala.

Rok předtím se také Karinin hlas objevil ve skladbě What Else Is There z alba The Understanding od projektu Röyksopp, ke které existuje velice působivý temný videoklip s hlavní severskou blond aktérkou (která jako obvykle není K. Anderssonová) volně letící vzduchem spolu s rozpadajícími se domy a podobně. Dvěma skladbám od Röyksopp také propůjčila hlas na jejich loňském albu Junior.

Fever Ray je její sólový projekt, který vytvořila v roce 2008, v pauze The Knife. Stejnojmenné album vydala v loňském roce a bylo kritikou i posluchači velmi pozitivně přijato. Celé album jako ledový šperk ozvláštňuje její hlas s líbezně vysokými i téměř strašidelně nízkými polohami a specifickým severským přízvukem, díky kterému ji okamžitě poznáte. Album se přesto podobá produkci The Knife, vyznačuje se znamenitými melodickými popěvky a zvláštními doprovodnými zvuky, pro tvorbu The Knife příznačnými. Je ale na rozdíl od jejich obvyklé produkce ženštější a klidnější, ovlivněné Karininým očekáváním druhého dítěte. Skladby jsou rozmlžené, pomalé a promlouvající jakoby ze snu.

Letos prvního února oficiálně vyšel nejnovější počin The Knife – dvojité CD k elektro opeře Tomorrow, In A Year, zkonstruovaná podle díla „O původu druhů“ Charlese Darwina a jeho teorie evoluce. Spolupracovali na ní s Mt. Sims, Planningtorock, dánskou skupinou Hoel Pro Forma, dánskou herečkou Lærke Winther Andersenovou, zpěvákem Jonathanem Johanssonem a mezzosopranistkou Kristinou Wahlin Mommeovou; Olaf se dokonce zúčastnil workshopu v Amazonii. Příběhu se Olaf věnoval takřka dva roky a postupně skládal dohromady příběh podle Darwinova odkazu.

Karin Dreijerová je zkrátka velmi produktivní a inspirativní hudebnice, která je zvyklá si věci dělat po svém. Neohlíží se na komerční úspěch ani na primárně líbivé skladby; svou melancholickou, severem a temným mořem dlážděnou cestu ukazuje těm posluchačům, kteří se nebojí husí kůže a neprobádaných možností populární hudby.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s